Epilepsie je onemocnění popisované v humánní medicíně již od dob babylónských v roce 2080 před Kristem. První ucelená monografie, která na dlouhá léta ovlivnila pohled na toto onemocnění pochází ze 4. století od Hypokrata. V období středověku byla epilepsie považována za boží trest. Teprve ve druhé polovině 19. století se díky výraznému rozvoji medicínských věd podařilo prokázat pravdivost hypotézy starší 2000 let, že totiž mozek je výchozím bodem epileptických záchvatů. První zmínky o epilepsii u malých zvířat pochází z první poloviny 19. století.

Epilepsie (česky - padoucnice) je záchvatové onemocnění, které se projevuje opakovanými epileptickými záchvaty a jehož příčina je v mozku. Epilepsie nepostihuje duševní stav, i když může docházet k psychickým poruchám v důsledku dlouhodobé nemoci. Ve starověku lidé věřili v nadpřirozený původ choroby a v posedlost démony, která se měla projevovat právě hrozivým nástupem velkých křečí. Tato pověra patří minulosti, nicméně mnoho lidí si myslí, že epilepsie je duševní choroba nebo že je to onemocnění, které vede ke ztrátě duševních schopností, nebo že je to choroba dědičná a nevyléčitelná. Všechny tyto pověry, které zatěžují život lidem s epilepsií a rodičům takto nemocných dětí, byly moderní vědou dávno vyvráceny.

Epileptické záchvaty jsou přechodné a krátkodobé stavy, obvykle vteřinového či minutového trvání. Příznaky mohou být i neobvyklé smyslové vjemy - zrakové, čichové, sluchové, brnění končetin a podobně. Epileptické záchvaty se dělí na generalizované a ložiskové. Záchvaty ložiskové vycházejí z omezené oblasti mozkové kůry. Porucha vědomí při nich být nemusí, nebo je jen částečná. Nemocný si proto průběh záchvatu může pamatovat. Existuje skupina tzv. idiopatických, tedy primárních epilepsií, kde nenalezneme žádné změny na mozku ani jiných orgánech, a u nichž nezřídka významnou roli hraje dědičná vloha.

Ke vzniku epileptického záchvatu mohou přispět některé okolnosti, kupříkladu nedostatek spánku, stres, vyčerpání, světelné efekty, některé léky, alkohol. Pojmem epilepsie se označuje teprve opakovaný výskyt záchvatů. Postihuje 0,5 - 1 % populace. Příčiny vzniku mohou být primární (idiopatické) příčina není známa, ale je možná genetická příčina nebo příčina sekundární - poruchy vývoje mozku v těhotenství, úrazy hlavy (krvácení do mozku, zhmoždění, nedostatek kyslíku, ....) zánět mozku nebo mozkových plen, mozkové nádory, předčasný rozpad mozkové tkáně nebo poruchy prokrvení.

Účinky částečných záchvatů mohou být docela závislé na oblasti mozku ve kterém jsou aktivní. Například, částečný záchvat v oblastech zapojených do vnímání může způsobit zvláštní smyslový zážitek (pro příklad, představu vůně, hudbu nebo záblesky světla) částečný záchvat by mohl vyvolat pohyb zvláště skupiny svalů. Tento druh záchvatu může také produkovat zvláštní myšlenky nebo interní vizuální obrazy nebo dokonce zážitky, které mohou být zřetelné ale postižený je nedokáže popsat. Některé záchvaty mohou být i mystické nebo různé extatické zážitky u některých lidí.

Co je to AURA: Aura (předzvěst) - je několik sekund trvající zvláštní pocit, vyskytující se asi v 10 % případů před začátkem záchvatu. Druh aury závisí především na tom, ve kterém místě mozku záchvaty vznikají.

Existují aury senzitivní - parestesie, brnění prstů, rukou atd. dále senzorické (zrakové - vidí blesky, plameny, osoby, atd. sluchová - slyší zpěv, zvuk zvonů , pískání, atd. čichová - cítí různé čichové vjemy, chuťová - cítí různé pachuti na jazyku - hořkost, trpkost...) útrobní pocity - pocit tlaku v břiše, bolest žaludku, bušení srdce, ..., psychická - pocity strachu, úzkosti, ...